Novela zákona o ovzduší

V únoru 2025 vstoupil v platnost zákon č. 42/2025 Sb. (s dělenou účinností), což je zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Aktuálně se pracuje na novele emisní vyhlášky č. 415/2012 Sb., u které je předpokládané schválení na podzim tohoto roku.

Pojďme si tedy shrnout, co nám novela zákona o ochraně ovzduší přinesla za změny.

•   změny v kategorizaci zdrojů a nové zdroje znečišťování ovzduší (§ 4a)

Došlo k revizi přílohy č. 2 zákona z důvodů stanovení pravidel kategorizace tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů přímo zákonem (doposud upraveno pouze metodickým pokynem).

•   změny ve sčítacích pravidlech (§ 4b)

Zpřesňují se sčítací pravidla pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu, resp. celkové projektované kapacity stacionárních zdrojů.

•  změna u stacionárního zdroje používaného pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů

Stacionárním zdrojem jsou nově i zdroje používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, avšak jejich provozovatelé budou povinni plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e) (především povinnost umožnit kontrolu).

Doplňuje se pravomoc krajských úřadů rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 nebo zda se jedná o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů.

•   změny povolení v důsledku novely

Provozovatel zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona před 1.3.2025, jehož povolení provozu nesplňuje požadavky na obsah povolení provozu podle zákona ve znění od 1.3.2025, musí požádat o změnu povolení provozu do 1.3.2027 (do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto, platí původní povolení provozu). 

Provozovatel zdroje, který je nově uveden v příloze č. 2 zákona, který byl před 1.3.2025 nevyjmenovaným zdrojem, musí požádat o povolení provozu do 1.3.2026.

•  ohlašování jednorázového měření emisí prostřednictvím ISPOP (od 2026),

Termín jednorázového měření se nově bude ohlašovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

• nový institut nepřetržitého sledování provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí pro vymezené stacionární zdroje, u nichž provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí

V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru (např. tlaková ztráta filtru, teplota dopalovací komory, spotřeba zemního plynu dopalovací jednotky apod.) pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis.

Provozovatel stacionárního zdroje bude moci požádat o výjimku z povinnosti zjišťování emisí, pokud nelze úroveň znečišťování zjišťovat měřením a zároveň pro danou znečišťující látku nejsou k dispozici údaje pro stanovení způsobu zjišťování úrovně znečišťování výpočtem.

• povinnost ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí, a to elektronicky v téměř reálném čase prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší (od 2028),

Kontinuální měření emisí bude možné uložit i provozovatelům jiných stacionárních zdrojů než uvedených v příloze č. 4 (může tak stanovit krajský úřad v povolení provozu). Výsledky kontinuálního měření se budou ohlašovat prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší (ISKO).

• programy zlepšování kvality ovzduší za účelem zlepšení jejich účinnosti,

Programy zlepšování kvality se nově budou povinně zpracovávat také v případě nedosažení národního cíle snížení expozice. Znovu budou mít formu opatření obecné povahy (vydávaného bez řízení o jeho návrhu). Jejich celkový právní rámec se mění tak, aby byla jejich realizace co nejúčinnější.

• nové nastavení postupů při smogových situacích,

Mění se pravidla pro smogové situace. Regulačním řádem (formou nařízení) budou moci obce nově regulovat nejen dopravu, ale v podstatě jakoukoli činnost, která je zdrojem znečišťování (s výjimkou stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2).

• opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření při realizaci staveb (obecné povinnosti),

Zavádí se institut minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2 a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu. Minimální vzdálenosti a stanovené plochy stanoví MŽP vyhláškou a budou tedy závazné při vydávání stanovisek/závazných stanovisek/povolení provozu, avšak žadatel bude moci požádat o výjimku.

• nastavení právní úpravy nízkoemisních zón za účelem jejich zefektivnění, včetně zavedení nového informačního systému nízkoemisních zón,

Dochází ke změnám v právní úpravě nízkoemisních zón, neboť dosud nebyly v ČR nikdy využity. Obce budou mít širší možnosti nastavit jejich režim podle vlastních potřeb. Do nízkoemisní zóny budou oprávněna vjet: a) vozidla odpovídající emisní kategorie (stanovené v opatření obecné povahy), b) zvláštní vozidla podle přílohy č. 8, c) vozidla s individuální výjimkou. Obec bude mít možnost zavést nízkoemisní poplatek (nepůjde o místní poplatek), jehož výnos bude příjmem fondu zlepšování kvality ovzduší obce.

• změny v biopalivech,

Dochází ke změnám pravidel pro pohonné hmoty.

• zavedeny nové poplatky za správní úkony,

Dochází ke zpřesnění pravomocí a působnosti orgánů ochrany ovzduší a právní úpravy přestupků.

• Sazba poplatku za znečišťování ovzduší se od roku 2025 zvyšuje a dále se bude automaticky zvyšovat podle zákonné inflační doložky.

• Vyjasňuje se, že v otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami. Přitom nejsou dotčena ustanovení zákona o odpadech, tj. rostlinný odpad ze zahrady by zásadně spalován být neměl.

Zdroj: Zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Jednorázové měření emisí

Od 1.1.2026 budou v systému ISPOP nasazeny formuláře pro ohlášení termínu jednorázového měření emisí (JME) a protokolu o provedeném JME dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

Pro podání hlášení v případě zastupování povinného subjektu zmocněncem je nutné podat novou žádost o zmocnění v systému CRŽP, a to i v případě, kdy mezi subjekty je v CRŽP již evidována schválená žádost o zmocnění s obecným zastupováním. Pro rozšíření zmocnění o nové formuláře JME, je nutné zadat novou žádost s označením příslušné ohlašovací povinnosti.

Pokud již mezi subjekty je historicky vedena plná moc pro obecné zastupování dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší nebo dle zákona č. 25/2008 Sb., o IRZ a ISPOP, je možné do žádosti připojit tuto plnou moc a není nutné sepisovat plnou moc novou.

V případě, že se Vás tato změna dotkne, Firemní ES&H servis s.r.o. Vás bude včas informovat o náležitostech podání nové žádosti o zmocnění v systému CRŽP a případných souvisejících změnách.

Zdroj: https://www.ispop.cz/informace-pro-zmocnence-jednorazove-mereni-emisi/

Novela zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.)

Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela“).

Tato novela s účinností od 1. června 2025 zapracovává změny v oblasti zkušební doby, výpovědi, mladistvých zaměstnanců aj.

• Změny pracovního poměru

Prodloužení maximální délky zkušební doby

Maximální délka zkušební doby může být aktuálně sjednána po vzájemné dohodě pro běžné zaměstnance až na 4 měsíce, pro vedoucí zaměstnance až na 8 měsíců. Zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru, pokud se jedná o poměr na dobu určitou.

Úpravu výpovědní doby

Nově výpovědní doba začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Výpovědní doba se také zkracuje na jeden měsíc v případech, pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň nebo nesplní zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce.

Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se hradí rovněž jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru (rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu pozbytí dlouhodobé způsobilosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí).

Zkrácení odpočinku při krizových situacích

V mimořádných situacích, které vyžadují okamžitý zásah (například obnova dodávky elektřiny), je možné zkrátit minimální denní odpočinek na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den.

• Flexibilnější přístup k zaměstnávání osob pečujících o malé děti

Zaměstnanci na pobírající rodičovský příspěvek mohou nově vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, budou mít garantovaný návrat na původní pracovní pozici a stejné pracoviště. Dříve tato garance platila jen po mateřské dovolené.

• Umožnění mladistvým od 14 let výkon lehkých prací o hlavních prázdninách

Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku. Tato změna jim umožní získat pracovní zkušenosti a přivýdělek. U mladistvého zaměstnance mladšího než 15 let nebo u mladistvého zaměstnance, který neukončil povinnou školní docházku, nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 7 hodin a délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 35 hodin týdně.

Změny legislativy s přesahem do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:  

• Vstupní lékařská prohlídka

Vstupní lékařská prohlídka nemusí být provedena u prací zařazených do kategorie první. To neplatí, pokud je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem.

Znění od 1.6.2025: § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

a) vstupní lékařskou prohlídku provádí

1. poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, který pracovnělékařské prohlídky provádí na základě smlouvy podle § 57a,

2. registrující poskytovatel, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), nebo

3. lékař zaměstnavatele uvedený v § 58a odst. 1 písm. a),

b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je zařazena do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, před vznikem

1. pracovního poměru,

2. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo

3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,

c) osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, jestliže se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud k ní je vyslána,

d) zaměstnavatel má právo vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o práci, která je zařazena v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jejíž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; nevyžaduje-li zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku, považuje se osoba ucházející se o práci za zdravotně způsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, a to do té doby, než je provedením prohlídky prokázán opak; vyžaduje-li vstupní prohlídku zaměstnanec, vystaví zaměstnavatel žádost o provedení této prohlídky.

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-120