Zrušení povinných pracovnělékařských prohlídek pro dohody DPP a DPČ ve druhé nerizikové kategorii od 30. září 2025

Vážení klienti,

rádi bychom Vás informovali o důležité změně v oblasti pracovnělékařských prohlídek, která nastala v rámci úprav právní úpravy ve vztahu k dohodám o provedení práce (DPP) a dohodám o pracovní činnosti (DPČ). Změna přináší úlevu pro zaměstnavatele i zaměstnance v nerizikových pracovních vztazích.

Co se mění

K datu 30. září 2025 byla zrušena povinnost absolvovat vstupní pracovnělékařskou prohlídku pro pracovníky na DPP nebo DPČ v druhé nerizikové kategorii podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

• Pokud je práce zařazena právě do druhé nerizikové kategorie, již není nutné, aby zaměstnanec na DPP/DPČ absolvoval vstupní prohlídku.

• Povinnost prohlídek nadále zůstává u prací zařazených do druhé rizikové kategorie a vyšších (třetí, čtvrté).

• U pracovních poměrů (standardní zaměstnanecký poměr) zůstává stávající režim – tj. pro první kategorii není prohlídka povinná, ale zaměstnavatel nebo zaměstnanec ji mohou požádáním zajistit.

• Zvláštní režim platí pro mladistvé zaměstnance bez ohledu na pracovní právní vztah.

Nařízení EU proti odlesňování (EUDR)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010

Co je EUDR?

Nařízení Evropské unie o odlesňování (EUDR) je nařízení, jehož cílem je přispět ke snížení globálního odlesňování, emisních skleníkových plynů a úbytku biologické rozmanitosti prostřednictvím stanovení pravidel pro produkci vybraných komodit a obchod s vyjmenovanými produkty.

Které komodity jsou nařízením EUDR ovlivněny?

• Palma olejná, sója, dřevo, kakao, káva, skot, kaučuk

Nařízení EUDR se vztahuje pouze na určité komodity a produkty uvedené v příloze I nařízení. Položky, které nejsou v současné době uvedeny na tomto seznamu, nejsou zahrnuty.

Na koho se vztahuje nařízení EUDR?

Nařízení EUDR se vztahuje na hospodářské subjekty i obchodníky.

Pokud společnost uvede na trh příslušnou komoditu nebo produkt nebo je vyváží, je podle nařízení EUDR považována za hospodářský subjekt. Hospodářským subjektem může být společnost, která těží dřevo, a poté ho prodává. Hospodářským subjektem může být i společnost, která dřevo zpracovává, a poté prodává příslušnou komoditu nebo produkt (např. stoly) a tento produkt poprvé uvádí na trh.

Pokud společnost v rámci obchodní činnosti uvádí na trh EU produkt, aniž by byla provozovatelem, je podle nařízení EUDR považována za obchodníka.

Klíčové požadavky Nařízení Evropské unie o odlesňování (EUDR) pro vybrané komodity a produkty uváděné na trh EU

a)        Nezpůsobují odlesňování

b)       Byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce

c)        Sestavení prohlášení o náležitosti péče (příloha č. II nařízení EUDR)

Kdy musí podniky dodržovat nařízení EUDR?

Nařízení EUDR má rozvrženou implementaci v závislosti na velikosti podniku. které musí společnosti splnit:

• 30. prosince 2025: pro velké a střední podniky
• 30. června 2026: pro malé a mikropodniky

Kroky k zajištění souladu s EUDR

Pro mnoho společností vede nové nařízení EUDR  k důkladnému přehodnocení jejich postupů v dodavatelském řetězci. Zde jsou doporučené kroky pro zajištění dodržování předpisů a zároveň efektivní využívání svých zdrojů:

1. Určení použitelnosti EUDR

Společnosti by měly posoudit, zda jejich zboží spadá do působnosti nařízení EUDR. Musí také posoudit své povinnosti v oblasti dodržování předpisů na základě své obchodní činnosti – zda ​​se v rámci dodavatelského řetězce kvalifikují jako hospodářské subjekty nebo obchodníci.

2. Posouzení informačních mezer

Prozkoumat stávající procesy sběru a správy dat s cílem identifikovat chybějící informace o dodavatelích a kupujících v celém hodnotovém řetězci.

3. Zmírnění rizik dodržování předpisů

Identifikujte a řešte slabé články v dodavatelském řetězci. Účinné zmírňování rizik může zahrnovat audity na místě a terénní kontroly, satelitní data, hodnocení třetích stran nebo přechod k alternativním ověřeným dodavatelům.

4. Zapojte zúčastněné strany

Monitorování souladu s předpisy a řízení rizik vyžadují proaktivní spolupráci mezi zúčastněnými stranami v celém dodavatelském řetězci. Zajistěte, aby partneři v předstihu rozuměli požadavkům EUDR a podporovali je a aby implementovali kodexy chování dodavatelů a smluvní závazky.

Zdroje: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32023R1115
        https://nli.gov.cz/portfolio/eudr/
        https://green-forum.ec.europa.eu/nature-and-biodiversity/deforestation-regulation-implementation_en

Novela zákona o ovzduší

V únoru 2025 vstoupil v platnost zákon č. 42/2025 Sb. (s dělenou účinností), což je zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Aktuálně se pracuje na novele emisní vyhlášky č. 415/2012 Sb., u které je předpokládané schválení na podzim tohoto roku.

Pojďme si tedy shrnout, co nám novela zákona o ochraně ovzduší přinesla za změny.

•   změny v kategorizaci zdrojů a nové zdroje znečišťování ovzduší (§ 4a)

Došlo k revizi přílohy č. 2 zákona z důvodů stanovení pravidel kategorizace tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů přímo zákonem (doposud upraveno pouze metodickým pokynem).

•   změny ve sčítacích pravidlech (§ 4b)

Zpřesňují se sčítací pravidla pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu, resp. celkové projektované kapacity stacionárních zdrojů.

•  změna u stacionárního zdroje používaného pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů

Stacionárním zdrojem jsou nově i zdroje používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, avšak jejich provozovatelé budou povinni plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e) (především povinnost umožnit kontrolu).

Doplňuje se pravomoc krajských úřadů rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 nebo zda se jedná o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů.

•   změny povolení v důsledku novely

Provozovatel zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona před 1.3.2025, jehož povolení provozu nesplňuje požadavky na obsah povolení provozu podle zákona ve znění od 1.3.2025, musí požádat o změnu povolení provozu do 1.3.2027 (do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto, platí původní povolení provozu). 

Provozovatel zdroje, který je nově uveden v příloze č. 2 zákona, který byl před 1.3.2025 nevyjmenovaným zdrojem, musí požádat o povolení provozu do 1.3.2026.

•  ohlašování jednorázového měření emisí prostřednictvím ISPOP (od 2026),

Termín jednorázového měření se nově bude ohlašovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

• nový institut nepřetržitého sledování provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí pro vymezené stacionární zdroje, u nichž provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí

V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru (např. tlaková ztráta filtru, teplota dopalovací komory, spotřeba zemního plynu dopalovací jednotky apod.) pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis.

Provozovatel stacionárního zdroje bude moci požádat o výjimku z povinnosti zjišťování emisí, pokud nelze úroveň znečišťování zjišťovat měřením a zároveň pro danou znečišťující látku nejsou k dispozici údaje pro stanovení způsobu zjišťování úrovně znečišťování výpočtem.

• povinnost ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí, a to elektronicky v téměř reálném čase prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší (od 2028),

Kontinuální měření emisí bude možné uložit i provozovatelům jiných stacionárních zdrojů než uvedených v příloze č. 4 (může tak stanovit krajský úřad v povolení provozu). Výsledky kontinuálního měření se budou ohlašovat prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší (ISKO).

• programy zlepšování kvality ovzduší za účelem zlepšení jejich účinnosti,

Programy zlepšování kvality se nově budou povinně zpracovávat také v případě nedosažení národního cíle snížení expozice. Znovu budou mít formu opatření obecné povahy (vydávaného bez řízení o jeho návrhu). Jejich celkový právní rámec se mění tak, aby byla jejich realizace co nejúčinnější.

• nové nastavení postupů při smogových situacích,

Mění se pravidla pro smogové situace. Regulačním řádem (formou nařízení) budou moci obce nově regulovat nejen dopravu, ale v podstatě jakoukoli činnost, která je zdrojem znečišťování (s výjimkou stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2).

• opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření při realizaci staveb (obecné povinnosti),

Zavádí se institut minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2 a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu. Minimální vzdálenosti a stanovené plochy stanoví MŽP vyhláškou a budou tedy závazné při vydávání stanovisek/závazných stanovisek/povolení provozu, avšak žadatel bude moci požádat o výjimku.

• nastavení právní úpravy nízkoemisních zón za účelem jejich zefektivnění, včetně zavedení nového informačního systému nízkoemisních zón,

Dochází ke změnám v právní úpravě nízkoemisních zón, neboť dosud nebyly v ČR nikdy využity. Obce budou mít širší možnosti nastavit jejich režim podle vlastních potřeb. Do nízkoemisní zóny budou oprávněna vjet: a) vozidla odpovídající emisní kategorie (stanovené v opatření obecné povahy), b) zvláštní vozidla podle přílohy č. 8, c) vozidla s individuální výjimkou. Obec bude mít možnost zavést nízkoemisní poplatek (nepůjde o místní poplatek), jehož výnos bude příjmem fondu zlepšování kvality ovzduší obce.

• změny v biopalivech,

Dochází ke změnám pravidel pro pohonné hmoty.

• zavedeny nové poplatky za správní úkony,

Dochází ke zpřesnění pravomocí a působnosti orgánů ochrany ovzduší a právní úpravy přestupků.

• Sazba poplatku za znečišťování ovzduší se od roku 2025 zvyšuje a dále se bude automaticky zvyšovat podle zákonné inflační doložky.

• Vyjasňuje se, že v otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami. Přitom nejsou dotčena ustanovení zákona o odpadech, tj. rostlinný odpad ze zahrady by zásadně spalován být neměl.

Zdroj: Zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony