Informační portál společnosti Firemní ES&H servis s.r.o.

Jednorázové měření emisí

Od 1.1.2026 budou v systému ISPOP nasazeny formuláře pro ohlášení termínu jednorázového měření emisí (JME) a protokolu o provedeném JME dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

Pro podání hlášení v případě zastupování povinného subjektu zmocněncem je nutné podat novou žádost o zmocnění v systému CRŽP, a to i v případě, kdy mezi subjekty je v CRŽP již evidována schválená žádost o zmocnění s obecným zastupováním. Pro rozšíření zmocnění o nové formuláře JME, je nutné zadat novou žádost s označením příslušné ohlašovací povinnosti.

Pokud již mezi subjekty je historicky vedena plná moc pro obecné zastupování dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší nebo dle zákona č. 25/2008 Sb., o IRZ a ISPOP, je možné do žádosti připojit tuto plnou moc a není nutné sepisovat plnou moc novou.

V případě, že se Vás tato změna dotkne, Firemní ES&H servis s.r.o. Vás bude včas informovat o náležitostech podání nové žádosti o zmocnění v systému CRŽP a případných souvisejících změnách.

Zdroj: https://www.ispop.cz/informace-pro-zmocnence-jednorazove-mereni-emisi/

Novela zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.)

Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela“).

Tato novela s účinností od 1. června 2025 zapracovává změny v oblasti zkušební doby, výpovědi, mladistvých zaměstnanců aj.

• Změny pracovního poměru

Prodloužení maximální délky zkušební doby

Maximální délka zkušební doby může být aktuálně sjednána po vzájemné dohodě pro běžné zaměstnance až na 4 měsíce, pro vedoucí zaměstnance až na 8 měsíců. Zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru, pokud se jedná o poměr na dobu určitou.

Úpravu výpovědní doby

Nově výpovědní doba začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Výpovědní doba se také zkracuje na jeden měsíc v případech, pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň nebo nesplní zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce.

Ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se hradí rovněž jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru (rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu pozbytí dlouhodobé způsobilosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí).

Zkrácení odpočinku při krizových situacích

V mimořádných situacích, které vyžadují okamžitý zásah (například obnova dodávky elektřiny), je možné zkrátit minimální denní odpočinek na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den.

• Flexibilnější přístup k zaměstnávání osob pečujících o malé děti

Zaměstnanci na pobírající rodičovský příspěvek mohou nově vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, budou mít garantovaný návrat na původní pracovní pozici a stejné pracoviště. Dříve tato garance platila jen po mateřské dovolené.

• Umožnění mladistvým od 14 let výkon lehkých prací o hlavních prázdninách

Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku. Tato změna jim umožní získat pracovní zkušenosti a přivýdělek. U mladistvého zaměstnance mladšího než 15 let nebo u mladistvého zaměstnance, který neukončil povinnou školní docházku, nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 7 hodin a délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 35 hodin týdně.

Změny legislativy s přesahem do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:  

• Vstupní lékařská prohlídka

Vstupní lékařská prohlídka nemusí být provedena u prací zařazených do kategorie první. To neplatí, pokud je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem.

Znění od 1.6.2025: § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

a) vstupní lékařskou prohlídku provádí

1. poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, který pracovnělékařské prohlídky provádí na základě smlouvy podle § 57a,

2. registrující poskytovatel, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), nebo

3. lékař zaměstnavatele uvedený v § 58a odst. 1 písm. a),

b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je zařazena do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, před vznikem

1. pracovního poměru,

2. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo

3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,

c) osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, jestliže se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud k ní je vyslána,

d) zaměstnavatel má právo vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o práci, která je zařazena v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jejíž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; nevyžaduje-li zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku, považuje se osoba ucházející se o práci za zdravotně způsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, a to do té doby, než je provedením prohlídky prokázán opak; vyžaduje-li vstupní prohlídku zaměstnanec, vystaví zaměstnavatel žádost o provedení této prohlídky.

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-120

Vzhledem k rostoucímu počtu instalací fotovoltaických elektráren (FVE) na budovách i jiných objektech se čím dál častěji objevují otázky ohledně bezpečnosti zásahů jednotek požární ochrany (JPO). Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR proto vydalo doporučení, jak určovat tzv. „složité podmínky pro zásah“ ve spojení s těmito systémy.

Co jsou složité podmínky pro zásah?

Podle § 18 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci se jedná o činnosti, u kterých běžný zásah může představovat ohrožení zdraví nebo života zasahujících. Typicky jde o situace, kde je přítomno zvláštní riziko – například výbušné látky, nebezpečné plyny nebo, v našem případě, vysoké napětí a nebezpečí úrazu nebo ohrožení života hasičů zásahem elektrického proudu.

FVE a požadavky na bezpečnost

Nová technická norma ČSN P 73 0847 zavádí požadavky na bezpečnost FVE bez ohledu na jejich výkon. Klíčovým hlediskem je schopnost systému zajistit tzv. bezpečné napětí (do 120 V DC) na všech částech FVE v případě požáru. Pokud toto napětí nelze zaručit – považuje se systém za rizikový.

Bateriová úložiště a jiné formy ukládání energie

Další významný požární faktor představuje bateriové úložiště. Pokud jeho kapacita překračuje hranici 20 kWh (tj. už se nejedná o instalaci malého rozsahu dle ČSN P 73 0847), vznikají složité podmínky pro zásah. V těchto případech je omezeno použití vody nebo pěny při hašení a zvyšuje se riziko zásahu elektrickým proudem nebo výbuchu.

Totéž platí i při použití alternativních způsobů ukládání energie, jako jsou:

• vodíková technologie,
• superkondenzátory,
• termální úložiště.

Vždy je třeba zhodnotit individuální rizika těchto systémů a zohlednit je při plánování protipožárních opatření.

Doporučená dokumentace a spolupráce s HZS

Pokud jsou splněny podmínky pro zařazení mezi složité zásahy,

• není zajištěno tzv. bezpečné napětí nebo
• bateriové uložiště má kapacitu větší jak 20 kWh

je třeba zpracovat dokumentaci zdolávání požáru (DZP) podle § 18 vyhlášky o požární prevenci. Tuto dokumentaci zpracovává osoba odborně způsobilá v požární ochraně a následně ji schvaluje příslušný útvar HZS.

Naše firma je schopná tuto dokumentaci zpracovat a pomoci vám se schvalovacím řízením HZS.

I když to zákon výslovně neukládá, doporučuje se zpracovat alespoň technický list FVE systému a uložit jej u hlavního vypínače elektrické energie (viz příloha F normy ČSN P 73 0847).

Provozovatelé by se v každém případě měli obracet na místně příslušný Hasičský záchranný sbor kraje a konzultovat s ním postupy při zpracování DZP i dalších preventivních opatření.