Dnem 1. ledna 2023 nabývá účinnosti novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče

 

Upozornění na novou vyhlášku č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb., s účinností od 1. ledna 2023. 

Cílem novely vyhlášky je zejména odstranění aplikačních nedostatků u periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování periodických prohlídek zaměstnavatelem. Obecná povinnost pro zaměstnavatele při zajišťování periodické pracovnělékařské prohlídky je návrhem přenesena do dobrovolné roviny, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do profesních rizik, a u prací, u nichž nejsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci.

Vyhláška dále nese úpravy terminologické, úpravy obsahu pracovnělékařských prohlídek, poradenské činnosti a dohledu a dále zpřesňuje postupy a formy žádosti o provedení pracovnělékařských prohlídek. Aktualizace přílohy vyhlášky reflektuje nové vědecké důkazy v této oblasti.

 

 

1         Periodické prohlídky:

Největším zásahem je, že u zaměstnanců v 1. a 2. kategorii bez profesního rizika (zde došlo ke změně terminologie, jedná se vlastně o „riziko ohrožení zdraví“) uvedeného v příloze novely vyhlášky (nyní typicky administrativní pracovník řídící referentské vozidlo či zaměstnanec call centra s hlasovou zátěží) nejsou periodické prohlídky povinné.

Provádět se budou pouze na žádost zaměstnance nebo zaměstnavatele.

 

2         Dohled na pracovištích:

Podle nové úpravy vyhlášky se dohled vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 roky, ale pouze, jde-li o práce zařazené do druhé, třetí a čtvrté rizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro tyto práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.

 

3         Další důležité změny vyhlášky

▪      Změna terminologie – dosud používaný výraz „riziko ohrožení zdraví“ se mění na „profesní riziko“, které vyjadřuje komplex působení rizikových faktorů pracovních podmínek při činnostech/pracích jako součástech výkonu určité profese, a to na zdraví posuzované osoby i jiných osob při výkonu práce posuzované osoby; profesní riziko nelze stanovit pouze na základě vyhodnocení expozic jednotlivým rizikovým faktorům pracovních podmínek.

 

▪      Z výčtu profesních rizik bylo odstraněno: „profesní způsobilost pro řízení motorového vozidla“, „hlasová zátěž“, „práce ve školských zařízeních“ a „činnosti epidemiologicky závažné“.

▪      Zcela vyřazena byla také „práce ve školských zařízeních“.

 

▪      Došlo k úplnému zrušení Přílohy č. 1, kde byly uvedeny minimální doby pro provedení pracovnělékařské prohlídky, poradenství a dohledu nad pracovními podmínkami včetně školení.

 

▪      Do nemocí vylučujících zdravotní způsobilost k práci u rizikového faktoru pracovních podmínek „celková fyzická zátěž“ byla doplněna morbidní obezita s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40.

 

▪      Do nemocí omezujících zdravotní způsobilost k práci u zaměstnanců pracujících v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů byla doplněna: prognosticky závažná metabolická onemocnění, prognosticky závažná onkologická onemocnění, pravidelné a dlouhodobé užívání léků na spaní a na uklidnění, závažná metabolická onemocnění včetně diabetu mellitu a metabolického syndromu, významně zvýšené riziko rakoviny prsu. Proti tomuto se staví ČLK, většina doplněných stavů podle nich nemá souvislost s prací v noční době.

 

▪      Do rizikových faktorů pracovních podmínek bylo doplněno řízení drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a práce osob provádějících ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy s výjimkou strojvedoucích a zaměstnanců vykonávajících administrativní činnosti.

 

 

Dovolujeme si předložit velmi přehledný článek

https://www.bozpforum.cz/2023/01/02/novela-pracovnelekarskych-sluzeb-2022-polopate/

 

Vláda v rámci svého antibyrokratického balíčku provedla poměrně razantní změny vyhlášky č. 79/2013 Sb., upravující oblast pracovnělékařských služeb. Rozhodně se nejedná o změny kosmetického charakteru, ale o poměrně zásadní změny. A jelikož jde o vyhlášku komplikovanou a zásadní, nejeden by se v těchto změnách mohl ztratit. Co platilo dříve? Co platí dnes? Tento článek se vám pokusí změny srozumitelně objasnit.

 

Pro zachování přehlednosti a srozumitelnosti, se nebudu zaobírat drobnými změnami, které nemají při naplňování vyhlášky ze strany zaměstnavatelů, nikoliv ale “firemních lékařů”, zásadní dopady, nýbrž pouze změnami zásadními.

 

1         Rizika ohrožení zdraví / profesní rizika

Zdánlivě kosmetická úprava, avšak nutná pro pochopení dalšího textu.

Původní vyhláška uváděla v části II, přílohy č. 2, 14 rizik ohrožení zdraví (např. řízení motorových manipulačních vozíků, činnosti epidemiologicky závažné, jeřábníci, noční práce apod.).

Novelou dochází ke změně označení těchto rizik na tzv. profesní rizika.

 

2                 Dohled na pracovišti

Dohled smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb na pracovištích se nově vykonává v periodě 1 x 3 roky, pokud:

• jde o práce kategorie 2R, 3 nebo 4;
• jde o práce, jejichž součástí je profesní riziko;
• jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy (např. držitelé zbrojních průkazů).

V případě ostatních prací kategorie 1 nebo 2 se dohled vykonává pouze v případě, kdy tak stanoví zaměstnavatel nebo si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. Dříve byl i pro tyto práce povinný a vykonával se na pracovištích 1 x ročně, u prací zařazených do kategorie 1 potom v periodě 1 x 2 roky.

 

3                 Periodické pracovnělékařské prohlídky

Nově není periodické pracovnělékařské prohlídky nezbytně nutné provádět u prací kategorie 1 a 2.

Výjimkou jsou případy, kdy:

• provedení prohlídky vyžaduje zaměstnavatel;
• provedení prohlídky vyžaduje zaměstnanec;
• součástí práce je profesní riziko (viz níže).

Periody pracovnělékařských prohlídek se nemění, viz přehledová tabulka:

	Kategorie práce
	1	2	2R	3	4
Perioda prohlídky do 50 let věku zaměstnance (1 x za uvedený počet let)	6	4	2	2	1
Perioda prohlídky nad 50 let věku zaměstnance (1 x za uvedený počet let)	4	2	2	2	1

V případě profesního rizika, je perioda 1 x 4 roky a 1 x 2 roky pro zaměstnance staršího 50 let, neplyne-li z kategorie práce perioda kratší.

 

Příklad 1

Účetní, jejíž práce je zařazena do kategorie 1 a kdy součástí této práce není profesní riziko, avšak i přesto zaměstnankyně vyžaduje provádění pracovnělékařských prohlídek, se těmto prohlídkám podrobí v periodě 1 x 6, resp. 1 x 4 roky, je-li starší 50 let.

Příklad 2

Účetní, jejíž práce je rovněž zařazena do kategorie 1, ale kdy součástí této práce je také profesní riziko, se pracovnělékařským prohlídkám musí podrobit povinně a to v periodě 1 x 4, resp. 1 x 2 roky, je-li starší 50 let, není-li pro konkrétní profesní riziko stanovena perioda kratší.

Příklad 3

Výrobní dělník, jehož práce je zařazena do kategorie 4, kdy součástí práce je také profesní riziko, se pracovnělékařským prohlídkám musí podrobit 1 x ročně, bez ohledu na svůj věk.

 

4                 Pozor! Není to tak jednoduché!

Aby to však nebylo tak jednoduché, výše uvedené neplatí, pokud jiný právní předpis nebo příloha vyhlášky stanoví jinak!

Jiným právním předpisem může být např. “Atomový zákon”, který upravuje zdravotní způsobilost pracovníků v jaderné energetice nebo zákon o provozu na pozemních komunikacích, upravující zdravotní způsobilost řidičů “profesionálů”.

Příloha vyhlášky potom může stanovit odlišnou periodu pro některá profesní rizika. Např. pro noční práce je perioda pevně stanovena na 1 x 2 roky.

 

5                 Mimořádné pracovnělékařské prohlídky

I oblast mimořádných pracovnělékařských prohlídek dostála jistých změn. Pro zaměstnavatele asi tou nejzásadnější je, že mimořádnou prohlídku již není nutné provádět, pokud došlo k přerušení výkonu práce na dobu delší než 6 měsíců z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

 

6                 Žádost o pracovnělékařskou prohlídku

Zaměstnavatelé musejí uchazeče o zaměstnání / zaměstnance na pracovnělékařské prohlídky odesílat na základě písemné žádosti.

Nově je upraveno a konkretizováno, že žádost musí obsahovat také informace o konkrétní pracovní činnosti a režimu pracovní doby. Tj. již není možné žádost jen odbýt uvedením profese, např. “automechanik”, ale je potřeba specifikovat konkrétní činnosti, které zaměstnanec vykonává.

 

7                 Lékařský posudek

Lékařský posudek je součástí zdravotnické dokumentace, kterou vyhotovují smluvní poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Náležitosti lékařského posudku jsou nově mírně upraveny. Lékařský posudek po novele musí obsahovat:

1. identifikační údaje zaměstnavatele
2. údaje o

• pracovním zařazení posuzované osoby,
• dále údaje o druhu práce a
• o konkrétní pracovní činnosti,
• o režimu pracovní doby,
• o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci,
• o míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,

3. posudkový závěr;
4. identifikační údaje posuzujícího lékaře a jeho podpis a
5. termín provedení mimořádné prohlídky, je-li takový postup důvodný.

 

8                 Rizikové faktory pracovních podmínek

Rizikové faktory pracovních podmínek dostály jen nepatrných změn.

V případě rizika hluku je doplněno, že ORL vyšetření postačuje provést jako orientační a namísto prahové tónové audiometrie je možné provést screeningovou audiometrii. Pro zaměstnavatele by to mělo znamenat nejen nižší náklady, ale zejména časovou úsporu.

U rizika celkové fyzické zátěže se nově objevuje morbidní obezita s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40, jakož to nemoc vylučují zdravotní způsobilost k práci.

Pro základní představu. V případě muže o výšce 180 cm, se bavíme o hmotnosti přibližně 130 kg a více, u ženy vysoké 165 cm potom o hmotnosti kolem 110 kg a více. BMI je pouze pomocný koeficient, vždy však musí jít o obezitu. Zejména někteří kulturisté mohou mít prostým výpočtem BMI blížící se ke 40 bodům, u těchto však nejde o obezitu.

 

9                 Profesní rizika

Původní vyhláška uváděla 14 rizik ohrožení zdraví.

Novela vyhlášky potom uvádí následujících 11 profesních rizik:

1. Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.
2. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů.
3. Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků;
4. Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
5. Nakládání s výbušninami, opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiných právních předpisů.
6. Práce v hlubinných dolech.
7. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu.
8. Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů.
9. Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
10. Noční práce: zaměstnanci pracující v noci podle písm. k), odst. (1), § 78, zákona č. 262/2006Sb., Zákoníku práce, v účinném znění.
11. Další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek podle části I.

 

Z novely vyhlášky tedy zela vypadla následující rizika ohrožení zdraví:

• Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona.
• Činnosti epidemiologicky závažné.
• Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby
• Hlasová zátěž.

 

10              Co by měl zaměstnavatel udělat?

Zaměstnavatel by měl:

• rozhodnout, zda bude provádět dohled na pracovištích, kde nově není povinný a případně v jaké periodě;
• překvalifikovat práce s ohledem na změnu profesních rizik;
• určit, které práce se nemusejí podrobit pracovnělékařským prohlídkám;
• rozhodnout, zda zaměstnanci prací, kteří se nemusejí podrobit pracovnělékařským prohlídkám, budou tyto prohlídky absolvovat (na žádost zaměstnanců / na žádost zaměstnavatele) a pokud ano, v jakých periodách;
• aktualizovat dokumentaci pro pracovnělékařské služby, zejména žádost o pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců / uchazečů o zaměstnání

 

11              Závěr

Jde o zásadní a novou změnu, která bude v následujících dnech hojně diskutována. Již nyní se objevují první otázky s nejasnými odpověďmi.

Autor : Vlčková Karolína